Britské top zvláštnosti
- TOP blbost: odhozené igelitové pytlíky se psími exkrementy. To znamená, že britští páníčci psí výkaly vzorně seberou a uloží do igelitového pytlíku, jak praví předpis … a pak hovínko i s pytlíkem odhodí rovnou do přírody. Skutečnost, že je prioritou exkrement vyhodit do koše a ne jen uložit do pytlíku, jim asi nedochází. A nejhorší je, že odhozené pytlíky s psími dárečky najdete po celé Británii!
- kruhové objezdy - mají je všude, ale jezdit na nich neumí
- když jsme u těch aut, asi jim v autoškole zapomněli říct, k čemu slouží blinkr
- kulaté kliky (koule) u dveří - ne, se snídaní na podnose si dveře prostě neotevřete
- kohoutky zvlášť na teplou a studenou vodu… v 21. století?!
- zvláštní/žádné závěsy. Řada z nich si libuje v tom, že je jim z ulice vidět nejen do domu, ale skoro až do žaludku
- ptají se „ jak se máte, jak to jde, je všechno v pořádku“ … ale vůbec je to nezajímá a vlastně ani nečekají na odpověď. Já naivka jsem si na to ještě nezvykla a pořád mám tendenci jim odpovídat. A pak se divím, když se uprotřed mé věty otočí na podpadku a odcházejí.
- pokud jim tedy opravdu vylíčíte, jak se vám daří a co zrovna děláte, zuřivě pokyvují, že je to „really lovely“ … ale když se za pět minut vrátíte k tématu, vůbec nevědí, co jste jim vyprávěli, protože jim to šlo jedním uchem dovnitř (It´s lovely) a druhým zase ven (Gorgeous!)
- bezpečnost nade vše (zásuvky, helmy, ochranné pomůcky, upozornění … ) To znamená, že i když na cca 2- 3 sekundy procházíte místem, kde byste podle regulí měli mít nasazená bezpečnostní sluchátka na uších, musíte si je nasadit, i když předpis je určený těm, kteří v hlučném prostoru pracují celých 12 hodin
- cedulky a cedule - všude a na všechno - např. u semaforu : „Rozjeď se až když se rozsvítí zelená“. Cedulí se před vámi v jeden okamžik objeví dokonce tolik, že nabouráte kvůli tomu, že si je čtete.
- zásuvky mají ještě speciální čudlík na vypnutí/zapnutí - "Sakra, proč mi ten toustovač nejde zapnout, copak vypadl proud? ... Aha, ještě zapnout čudlík na zásuvce!"
- mírně „zpožděné“ děti. Možná se mi to jen zdá, ale to, co české dítě dělá v 5 letech, dělá britské v 10 letech :-) Například předvádějí, že jedou v autě (cca 17 let), hrají si na honěnou v ruinách domu z 17. století (cca 25 let), holky mají kabelky jako Paris Hilton, ale strkají se vzájemně do živých plotů (cca 15 let), rodiče za ně musí v kavárně objednávat (platí pro 1-21 let)
- děti pod 16 let nesmějí zůstávat bez dozoru. Ani doma... Když si přečtu předchozí bod, tak to vlastně chápu.
- otužilost - oteplí se nad 5 stupňů a jdou do kraťasů a sandálu
- naopak - když se oteplí nad 22 stupňů, Britové paradoxně začnou tahat teplé bundy a kozačky
Simona Pátková
Život na cestách: Bez zastávky doma bych se neobešla
Díky mému muži jsem objevila kouzlo cestování. Přesouváme se postupně z různých zemí a kontinentů, poznáváme nejen nová místa, ale i jiný životní styl, jiná jídla, jinou kulturu.
Simona Pátková
Zažívám Kanadu 8 - Jak jsme si vyzkoušeli tradiční canmorskou zábavu
Možná se vám při spojení "tradiční canmorská zábava" vybaví třeba popíjení v kovbojském baru, pojídaní palačinek s javorovým sirupem nebo závody v biatlonu. Ha! Místní populární páteční zábavu představuje BINGO.
Simona Pátková
Zažívám Kanadu 7 - Klobouk dolů před kanadskými seniory
Setkávám se tu s babičkami a dědečky, kteří by mě svými sportovními výkony hravě strčili do všech kapes. A ještě k tomu z nich sálá životní optimismus a dobrá nálada. Klobou dolů!
Simona Pátková
Zažívám Kanadu 6 - Život se spolubydlícimi
Kroutím hlavou nad našimi spolubydlícími. Nejdřív jsem si myslela, že jsem málo tolerantní. Pak jsem pochopila, že chyba nebude na mé straně a že jsou prostě DIVNÍ. Nebo jsem divná já?!
Simona Pátková
Zažívám Kanadu 5
Jsem v Kanadě už víc než měsíc a třetí týden pracuju v kavárně. Začínám pozorovat první "kulturní rozdíly". Třeba to, že lidé se tu víc usmívají, ale obsluhu v kavárně málokdo pozdraví.
Simona Pátková
Zažívám Kanadu 4
Uklízela jsem v hotelu pro kanadskou smetánku, v jehož suterénu si zaměstnanci pořádali party z nakradeného alkoholu. Začala jsem na plný úvazek pracovat v kavárně a zatím si stále pletu, že Hot Chocolate má značku HC, ne HCH.
Simona Pátková
Zažívám Kanadu III - První práce
Absolvovali jsme kolečko po úřadech a zařídili nezbytné papírování. Pátý den v Kanadě jsme šli poprvé do práce. Ještě máme před sebou pár pohovorů a máme tu výhodu, že se můžeme rozhodovat, kam vlastně nastoupíme natrvalo.
Simona Pátková
Zažívám Kanadu II - Zakotvení v Canmore
Začátky kanadského dobrodružství krok po kroku. Tentokrát o tom, jak jsme se přesunuli z Calgary, konečně vymohli zpátky naše zavazadla, našli si bydlení a zamilovali se do Canmore.
Simona Pátková
Zažívám Kanadu - cesta na místo činu
V březnu 2016 byla schválená naše žádost o WH víza do Kanady. Teď je březen 2017, já a můj muž se vydáváme na cestu, kterou od počátku doprovází samé zádrhele. Zatímco tohle píšu, čekáme už druhý den na naše ztracené batohy z USA
Simona Pátková
Móda outdooru
Snad každý dnes překračuje komfortní zónu, vyráží na treky nebo se stěhuje do zahraničí. Někdy mám pocit, že to není jen upřímný osobní zájem, ale touha plnit módní požadavky a vést takový způsob života, jaký si doba žádá.
Simona Pátková
Moje cesta k józe
Jógová cvičení mi dřív připadala vzdálená a rozhodně jsem si nepřipadala jako éterická bytost, která dokáže správně zpívat mantry v lotosovém sedu. Ale zjistila jsem, že o tom to vůbec nemusí být...
Simona Pátková
Moje první třítisícovka
V dubnu roku 2015 jsme s mužem (i když tehdy ještě nebyl mým mužem) měsíc cestovali po indonéských Malých Sundách. Jedním z největších zážitků byl výstup na sopku Gunung Rinjani na ostrově Lombok.
Simona Pátková
Filozofické zamyšlení o naší cestě
Následující příspěvek bude možná působit jako neucelená změť názorů a myšlenek. Pokusila jsem se o shrnutí toho, co se mi od našeho příjezdu do Anglie honilo hlavou a na co jsem přišla. Snad to bude alespoň trochu dávat smysl.
Simona Pátková
Vítejte ve Velké Británii
Bezmála před rokem jsme se s mužem dočasně přestěhovali do Velké Británie. Je tu střídavě zamračeno a slunečno. A já se pořád nemůžu rozhodnout - je mi lépe tady nebo doma?
- Počet článků 15
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 791x
Jsem mezi šťastlivci, kteří získali Work and Holiday víza do Kanady, takže jsem v březnu 2017 vystoupila na kanadské půdě a těším se na work i na holiday!