Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zažívám Kanadu III - První práce

13. 03. 2017 17:45:02
Absolvovali jsme kolečko po úřadech a zařídili nezbytné papírování. Pátý den v Kanadě jsme šli poprvé do práce. Ještě máme před sebou pár pohovorů a máme tu výhodu, že se můžeme rozhodovat, kam vlastně nastoupíme natrvalo.

Když jsme si našli bydlení, pustili jsme se intenzivně do hledání práce. Odeslali jsme desítky životopisů mailem nebo s nimi osobně došli k zaměstnavatelům. Zašli jsme do Job Resource centra v Canmore, což je obdoba našeho úřadu práce. Měla jsem trochu pochybnosti, protože agentury práce v Anglii nás pokaždé vypekly. Popsali nám náplň práce, která byla ve skutečnosti úplně jiná, krátili nám plat nebo odmítali vydat formuláře, na které jsme ze zákona měli právo. Nemluvě o dotaznících s příklady typu: Máš pět housek, tři dáš kamarádovi, kolik ti jich zbyde?

O to větší překvapení bylo, když nám v Canmore usměvavá paní ukázala na tabuli aktuální nabídky práce v okolí, nabídla nám, že můžeme bezplatně využít počítače i kopírku. Opsali jsme se několik inzerátů, které nás zaujaly, a ještě ten den na ně zareagovali. Potupně nám chodili odpovědi a pozvánky na pohovor. David mezitím chodil odklízet sníh pro společnost, která mu nabídla pozici na plný úvazek.

(Rychlo)pochůzky po úřadech

Přetrvává problém s mým telefonem a kanadskou SIM kartou. Vyzkoušela jsem další prodejny, ale všude mi řekli, že můj telefon bohužel není s kartou kompatibilní, přestože zkoušeli různá nastavení a přenastavení. V diskusích jsem se pak dočetla, že nejsem jediná, kdo má podobný problém, a že mi možná nezbývá, než si za babku pořídit nějaký telefon, který bude místní simky akceptovat.

Mezitím jsme došli na pobočku Canadian Service, která vyřizuje Social Insurence Number, které potřebuje každý, kdo chce v Kanadě legálně pracovat. Celý proces trval asi 20 minut a z kanceláře už jsme odcházeli s číslem v ruce.

Dalším krokem bylo zařízení účtu v bance. Domluvili jsme si schůzku u CIBC Bank. Opět se nedá vůbec srovnávat s dlouhosáhlým procesem ve Velké Británii, ale i u nás. Nejenže nám úředník na úvod uvařil kávu, ale ještě s námi stihl během zakládání účtu poklábosit, nevyslýchal nás jako bankovní lupiče, otevřel nám ještě ten den účet a rovnou nám dal i karty a ještě se omlouval, že to tak dlouho trvá!

První práce

Absolvovala jsem pár pohovorů a o víkendu jsem šla poprvé do hotelu na pozici "housekeeper". První den jsem byla plná dojmů. Ujala se mě recepční a pokojská Manon, původem z Holandska. Všechno mi vysvětlila a ukázala, pověděla mi o mých povinnostech a seznámila mě s hotelem. Dalším housekeeperem je homosexuál Roger. Je tak legračně divný a vtipný, že to ani nejde popsat. Evidentně ho ale ta práce baví, je to děsný puntičkář a takový ten typ, co desetkrát srovná ručník, pokud není dostatečně podle jeho gusta. Je to moc pěkný stylový hotel, ale stejně tak je stylové a náročné udržovat pokoje tak, jak mají být. Tím mám na mysli třeba (pro mě až přehnaně ) složité stlaní postele s miliony přikrývek a polštářů, mnoho různě velkých a různě poskládaných ručníků (ručníkové origami) + další serepetičky kolem.

Příští týden mě čekají dva další pohovory do kaváren, tak uvidím, jaké kde budou podmínky a podle toho se rozhodnu, kde se "upíšu".

A jinak?

Každé vykouknutí z okna a každá procházka ven je zážitek. Shodli jsme se na tom, že i ten, kdo není velký milovník hor nebo přírody, si tu musí připadat příjemně, zklidněně a uvolněně. Atmosféra Canmore vás k tomu donutí... Představte si, jdete nakupovat do supermarketu – to je činnost kterou ani já ani David zrovna nemilujeme – a prodavačka s vámi pokecá, kdo a odkud jste a přivítá vás v Kanadě, vyjdete ven a před vámi se rozprostřou překrásné výhledy na zasněžené vrcholky. Nadechnete se čerstvého (ale fakt čerstvého) vzduchu a vedle vás se prochází jeleni. Ani vám nevadí, že je -10°C.

Autor: Simona Pátková | pondělí 13.3.2017 17:45 | karma článku: 18.36 | přečteno: 513x

Další články blogera

Simona Pátková

Zažívám Kanadu II - Zakotvení v Canmore

Začátky kanadského dobrodružství krok po kroku. Tentokrát o tom, jak jsme se přesunuli z Calgary, konečně vymohli zpátky naše zavazadla, našli si bydlení a zamilovali se do Canmore.

10.3.2017 v 1:47 | Karma článku: 12.94 | Přečteno: 373 |

Simona Pátková

Zažívám Kanadu - cesta na místo činu

V březnu 2016 byla schválená naše žádost o WH víza do Kanady. Teď je březen 2017, já a můj muž se vydáváme na cestu, kterou od počátku doprovází samé zádrhele. Zatímco tohle píšu, čekáme už druhý den na naše ztracené batohy z USA

9.3.2017 v 0:10 | Karma článku: 12.98 | Přečteno: 389 |

Simona Pátková

Móda outdooru

Snad každý dnes překračuje komfortní zónu, vyráží na treky nebo se stěhuje do zahraničí. Někdy mám pocit, že to není jen upřímný osobní zájem, ale touha plnit módní požadavky a vést takový způsob života, jaký si doba žádá.

6.1.2017 v 16:51 | Karma článku: 17.86 | Přečteno: 644 |

Další články z rubriky Cestování

Pavel Liprt

Dobruška a František Ladislav Věk nebo František Vladislav Hek

F. L. Věk či F. Vl. Hek, filmová a literární postava nebo skutečná historická osoba. Symbol Dobrušky nebo příslušnost k českému národu. Každý to vidí jinak, ale návštěvou tohoto proslulého místa v Orlickém podhůří nic nezkazíte.

25.3.2017 v 12:25 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Roman Enders

Léto za polárním kruhem

"Sever vyžaduje čestné, statečné a silné", říkávala moje babička. Nikdy na Severu nebyla, zato milovala severskou literaturu. Část dědových předků pocházela údajně z norského Trondheimu. Na to byla babička víc hrdá než děda sám...

25.3.2017 v 10:03 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 54 | Diskuse

Miloslava Cejpková

Co dělat, když jaro ještě není pořádné jaro

Opustit zimní chmury a naladit se radostně... moudra užitečná, ale jak to prakticky použít - sluníčka je málo a přátel, kteří by vám dodali energii, ještě méně.

25.3.2017 v 7:04 | Karma článku: 5.81 | Přečteno: 104 | Diskuse

Libor Čermák

Páťa a kolo Zláťa: U Svojsíkovy mohyly

Kluci na svých kolech pokračovali ještě kousek za osadu Maják. A tam je odbočka k onomu posvátnému místu, ke kterému nevedou žádné turistické značky. Přejeli můstek přes Kocábu a tam to přišlo.

25.3.2017 v 1:13 | Karma článku: 4.03 | Přečteno: 87 |

Aleš Presler

Exkluzivně jen pro blog Idnes: Nikdo na světě mě už nepřinutí, abych se tam znovu potopil!

Josef Mužík, známý hledač pokladů, se proslavil nejvíce tím, že žádný poklad nikdy nenalezl. Já se vypravil do míst, kde pátral i on, a cosi jsem našel.

24.3.2017 v 20:40 | Karma článku: 16.13 | Přečteno: 852 | Diskuse
Počet článků 9 Celková karma 14.76 Průměrná čtenost 612

Jsem ten typ člověka, co se stoprocentně polije, když má na sobě čerstvě vyprané tričko. Jsem důvěřivá a naivní, ale všichni mi s oblibou říkají, že „ život mě naučí“. Tak se učím. Ráda se směju. A když jednou začnu, tak jen tak nepřestanu. Rozesměje mě nejčastěji naprostá pitomost. Skoro se mi chce napsat, že jsem i vtipná, ale to si myslím patrně jenom já...

Jsem mezi šťastlivci, kteří získali Work and Holiday víza do Kanady, takže jsem v březnu 2017 vystoupila na kanadské půdě a těším se na work i na holiday!



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.