Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zažívám Kanadu III - První práce

13. 03. 2017 17:45:02
Absolvovali jsme kolečko po úřadech a zařídili nezbytné papírování. Pátý den v Kanadě jsme šli poprvé do práce. Ještě máme před sebou pár pohovorů a máme tu výhodu, že se můžeme rozhodovat, kam vlastně nastoupíme natrvalo.

Když jsme si našli bydlení, pustili jsme se intenzivně do hledání práce. Odeslali jsme desítky životopisů mailem nebo s nimi osobně došli k zaměstnavatelům. Zašli jsme do Job Resource centra v Canmore, což je obdoba našeho úřadu práce. Měla jsem trochu pochybnosti, protože agentury práce v Anglii nás pokaždé vypekly. Popsali nám náplň práce, která byla ve skutečnosti úplně jiná, krátili nám plat nebo odmítali vydat formuláře, na které jsme ze zákona měli právo. Nemluvě o dotaznících s příklady typu: Máš pět housek, tři dáš kamarádovi, kolik ti jich zbyde?

O to větší překvapení bylo, když nám v Canmore usměvavá paní ukázala na tabuli aktuální nabídky práce v okolí, nabídla nám, že můžeme bezplatně využít počítače i kopírku. Opsali jsme se několik inzerátů, které nás zaujaly, a ještě ten den na ně zareagovali. Potupně nám chodili odpovědi a pozvánky na pohovor. David mezitím chodil odklízet sníh pro společnost, která mu nabídla pozici na plný úvazek.

(Rychlo)pochůzky po úřadech

Přetrvává problém s mým telefonem a kanadskou SIM kartou. Vyzkoušela jsem další prodejny, ale všude mi řekli, že můj telefon bohužel není s kartou kompatibilní, přestože zkoušeli různá nastavení a přenastavení. V diskusích jsem se pak dočetla, že nejsem jediná, kdo má podobný problém, a že mi možná nezbývá, než si za babku pořídit nějaký telefon, který bude místní simky akceptovat.

Mezitím jsme došli na pobočku Canadian Service, která vyřizuje Social Insurence Number, které potřebuje každý, kdo chce v Kanadě legálně pracovat. Celý proces trval asi 20 minut a z kanceláře už jsme odcházeli s číslem v ruce.

Dalším krokem bylo zařízení účtu v bance. Domluvili jsme si schůzku u CIBC Bank. Opět se nedá vůbec srovnávat s dlouhosáhlým procesem ve Velké Británii, ale i u nás. Nejenže nám úředník na úvod uvařil kávu, ale ještě s námi stihl během zakládání účtu poklábosit, nevyslýchal nás jako bankovní lupiče, otevřel nám ještě ten den účet a rovnou nám dal i karty a ještě se omlouval, že to tak dlouho trvá!

První práce

Absolvovala jsem pár pohovorů a o víkendu jsem šla poprvé do hotelu na pozici "housekeeper". První den jsem byla plná dojmů. Ujala se mě recepční a pokojská Manon, původem z Holandska. Všechno mi vysvětlila a ukázala, pověděla mi o mých povinnostech a seznámila mě s hotelem. Dalším housekeeperem je homosexuál Roger. Je tak legračně divný a vtipný, že to ani nejde popsat. Evidentně ho ale ta práce baví, je to děsný puntičkář a takový ten typ, co desetkrát srovná ručník, pokud není dostatečně podle jeho gusta. Je to moc pěkný stylový hotel, ale stejně tak je stylové a náročné udržovat pokoje tak, jak mají být. Tím mám na mysli třeba (pro mě až přehnaně ) složité stlaní postele s miliony přikrývek a polštářů, mnoho různě velkých a různě poskládaných ručníků (ručníkové origami) + další serepetičky kolem.

Příští týden mě čekají dva další pohovory do kaváren, tak uvidím, jaké kde budou podmínky a podle toho se rozhodnu, kde se "upíšu".

A jinak?

Každé vykouknutí z okna a každá procházka ven je zážitek. Shodli jsme se na tom, že i ten, kdo není velký milovník hor nebo přírody, si tu musí připadat příjemně, zklidněně a uvolněně. Atmosféra Canmore vás k tomu donutí... Představte si, jdete nakupovat do supermarketu – to je činnost kterou ani já ani David zrovna nemilujeme – a prodavačka s vámi pokecá, kdo a odkud jste a přivítá vás v Kanadě, vyjdete ven a před vámi se rozprostřou překrásné výhledy na zasněžené vrcholky. Nadechnete se čerstvého (ale fakt čerstvého) vzduchu a vedle vás se prochází jeleni. Ani vám nevadí, že je -10°C.

Autor: Simona Pátková | pondělí 13.3.2017 17:45 | karma článku: 20.06 | přečteno: 849x

Další články blogera

Simona Pátková

Život na cestách: Bez zastávky doma bych se neobešla

Díky mému muži jsem objevila kouzlo cestování. Přesouváme se postupně z různých zemí a kontinentů, poznáváme nejen nová místa, ale i jiný životní styl, jiná jídla, jinou kulturu.

31.5.2017 v 18:36 | Karma článku: 7.65 | Přečteno: 246 |

Simona Pátková

Zažívám Kanadu 8 - Jak jsme si vyzkoušeli tradiční canmorskou zábavu

Možná se vám při spojení "tradiční canmorská zábava" vybaví třeba popíjení v kovbojském baru, pojídaní palačinek s javorovým sirupem nebo závody v biatlonu. Ha! Místní populární páteční zábavu představuje BINGO.

16.5.2017 v 5:19 | Karma článku: 12.46 | Přečteno: 423 |

Simona Pátková

Zažívám Kanadu 7 - Klobouk dolů před kanadskými seniory

Setkávám se tu s babičkami a dědečky, kteří by mě svými sportovními výkony hravě strčili do všech kapes. A ještě k tomu z nich sálá životní optimismus a dobrá nálada. Klobou dolů!

25.4.2017 v 2:03 | Karma článku: 21.69 | Přečteno: 849 |

Simona Pátková

Zažívám Kanadu 6 - Život se spolubydlícimi

Kroutím hlavou nad našimi spolubydlícími. Nejdřív jsem si myslela, že jsem málo tolerantní. Pak jsem pochopila, že chyba nebude na mé straně a že jsou prostě DIVNÍ. Nebo jsem divná já?!

18.4.2017 v 2:07 | Karma článku: 25.56 | Přečteno: 1236 |

Další články z rubriky Cestování

Lubomír Stejskal

Co se to stalo na stránkách pražského letiště?

Chtěl jsem si dnes ráno ozřejmit, kdy se vrací naši mladí z Egypta a bezstarostně jsem otevřel web ruzyňského letiště. Tak jako bezpočtukrát předtím.

28.6.2017 v 8:17 | Karma článku: 11.81 | Přečteno: 1243 | Diskuse

Ladislav Větvička

Byl to komuňista. Ale umirněny. Tradyce v Koločavě byla obnovena.

Koločava, to je hrozna ďura v krasnem udoli Podkarpatske Rusi. Žije se tam blbě, bo všude daleko, dostat se tam da blbě, bo cesty pamatuju Masaryka a je tam nuda, bo zhyčkany turista tam nema co robit a raději vali do Chorvacka.

27.6.2017 v 11:11 | Karma článku: 44.86 | Přečteno: 4928 | Diskuse

Jan Tomášek

Oběd po indicku

Někde v indickém státe Radžastán – na úpatí nevysokých hor leží malá vesnice kam byli na oběd pozváni dva Češi. Jedním z nich jsem byl i já – psal se rok 1996.

27.6.2017 v 9:02 | Karma článku: 11.75 | Přečteno: 371 | Diskuse

Miroslav Hruška

Jak jsem vypnul aneb reportáž z druhé víkendovky v Jeseníkách

Jedna víkendovka mi nestačila. Respektive nebude stačit. S tímto pocitem jsem se přihlásil na obě jarní víkendovky Zeměchval. Takže sotva jsem se vzpamatoval z jedné víkendovky, vyrážím v pátek 5. května do Jeseníku znovu.

27.6.2017 v 7:30 | Karma článku: 7.47 | Přečteno: 210 | Diskuse

Jan Tomášek

Halič a severní Slovensko 1997

Tenkrát bylo Polsko taková země neprobádaná – už nevím přesně kdo s nápadem na cestu sem přišel – ale každopádně jsme jeli čtyři. Jedna dívka a tři pánové.

26.6.2017 v 23:21 | Karma článku: 9.87 | Přečteno: 402 | Diskuse
Počet článků 15 Celková karma 13.93 Průměrná čtenost 742

Jsem ten typ člověka, co se stoprocentně polije, když má na sobě čerstvě vyprané tričko. Jsem důvěřivá a naivní, ale všichni mi s oblibou říkají, že „ život mě naučí“. Tak se učím. Ráda se směju. A když jednou začnu, tak jen tak nepřestanu. Rozesměje mě nejčastěji naprostá pitomost. Skoro se mi chce napsat, že jsem i vtipná, ale to si myslím patrně jenom já...

Jsem mezi šťastlivci, kteří získali Work and Holiday víza do Kanady, takže jsem v březnu 2017 vystoupila na kanadské půdě a těším se na work i na holiday!



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.