Zažívám Kanadu 5

Jsem v Kanadě už víc než měsíc a třetí týden pracuju v kavárně. Začínám pozorovat první "kulturní rozdíly". Třeba to, že lidé se tu víc usmívají, ale obsluhu v kavárně málokdo pozdraví.

Co je na Kanaďanech zajímavé? Jsou milí a ptají se, jak se máte!

Po více než měsíci stráveném na kanadské půdě mám pocit, že lidé jsou zde pozitivně naladění, přesto si všímám  určitých zvláštností a rozdílů oproti Čechům. Kanaďané na mě zatím působí velice mile a optimisticky. Podobně jako snad všechny anglicky mluvící národy se vás místo pozdravu zeptají  "How are you doing?"

Jak nás učili ve škole, snažím se vždycky odpovědět, že já se mám bezvadně a na oplátku se zeptám já jich. Většinou ale na mou odpověď nikdo není zvědavý, řeknou to prostě místo pozdravu jako frázi. Ale já ne a ne se odnaučit na to začít odpovídat. Taky se mi už při práci v kavárně stalo, že zákazníci celý rozhovor zvládli sami.

Zákazník: Hi, how are you doing?Já: nádechZákazník: Great. I am very well, thank you. Can I get one large soya milk latte?

Na ulici nebo nebo na túře se na vás lidí usmívají a zpravidla prohodí pozdrav, zamávají a zeptají se, kam jdete a obligátně i jak se máte. Avšak když vejdou zákazníci do kavárny, spolubydlící do bytu nebo kolegyně do práce, normální pozdrav řekne málokdo. Už v Anglii i teď tady v Kanadě si téměř denně vzpomenu na to, co jsme slýchávali už ve školce... "I kráva zabučí, když vejde do chléva!"

I když já jsem zase na druhou stranu divná v tom, že ze zvyku zdravím i při příchodu do anonymního prostředí supermarketu.

Latte z odtučněného mléka s vanilkovou příchutí bez cukru

Další zajímavostí jsou pro mě neobvyklé objednávky. Chápu, že někdo může mít zdravotní potíže a alergie na určité produkty… ale pochybuju, že by měl nesnášenlivost laktózy a podobné problémy každý druhý obyvatel Canmore a širokého okolí. U nás v kavárně se to hemží objednávkami sojového, mandlového, kokosového a bezlaktozového mléka. Je to teď velice populární, protože „americké studie prokázaly“, že rostlinné mléko je našemu tělo prospěšnější. Ale jak je to doopravdy nevím, do těchto úvah se pouštět nebudu, na to nejsem žádný odborník.

Dále jsou v oblibě odtučněné mléko a "poloslazené" nápoje nebo ještě lépe neslazené dochucovací sirupy. Jak trefně poznamenal můj muž: Někteří si asi chtějí udržet štíhlou linii, ale mají chuť na nějaký pořádný našlehaný vanilkovo-čokoládový mocha kafe, tak se snaží vymýšlet nejlepší alternativu. Ale to je vlastně každého věc, jde mi jen o to popsat, že objednávky ve velké míře vypadají asi takto:

 „ Can I have medium lactofree milk capuccino with hazelnut flavour – extra hot, please, and one large soya milk latte with sugarfree vanilla flavour. May I also have glutenfree wrap to go, but with no tomato and no onion? Thanks.“

No, náš zákazník, náš pán. V elektronické pokladně máme ale různé kategorie, do kterých zadáváme objednávky: studené nápoje, horké nápoje, velikost (malý -střední - velký kelímek), sirupy do kávy, druhy mléka a různé typy sendvičů. Než naklikám v pokladně celou tuto zvláštní objednávku (horké nápoje: latte – velké – příchuť – oříšek – oříšek bez cukru, mléko: non dairy - sojové), zákazník už netrpělivě mává kreditkou, že by chtěl zaplatit, tak ať už to tam nacvakám, protože chce už to kafe a taky dostat účtenku.

Sebemenší hypotetickou a domnělou nesrovnalost jdou hned nahlásit. "Je to opravdu odtučněné mléko, které jsem žádala? Přijde mi totiž, že chutná moc tučně!" No já nevím, ale šli byste někdy reklamovat mléko, které jste si vyprosili, protože je podle vás moc tučné?! Nebo jsem na to možná jen moc nesmělá... prostě by mi to bylo trapné.

Když jsem byla v kavárně třetí den, byla jsem svědkem toho, že si nějaká paní přišla mírně  postěžovat, že jí někdo něco prodal asi před dvěma týdny špatně. Nevím přesně o co šlo ... ale když jsem se nachomýtla k pultu, paní oznámila, že si myslí, že tu špatnou objednávku jsem možná provedla já. Nebyla nijak protivná ani nepříjemná, jen na mě ukázala, že to zřejmě já jsem jí před dvěma týdny nevyhověla. Tak jsme se s kolegyní na sebe podívaly a začaly se smát, že tohle je můj třetí den v práci, takže jsem to mohla být já jen  těžko. Paní se začala smát také. Neomluvila se. Kdybych tam byla bývala pracovala déle, málem bych byla obviněna z něčeho, o čem jsem neměla ani potuchy. A jak jednoduché o bylo, jen tak na někoho ukázat...

Jen doufám, že to nevyznívá moc negativně. Vybrala jsem totiž ty největší perly, které jsem za ty tři týdny nashromáždila, jinak převažují pozitivní zážitky. Aby také ne, když máte po celý den kávu zdarma :-)

P. S. Uvedené příklady jsou napsané naprosto bez přehánění!